Slavný český vědec Bedřich Hrozný, který jako první v roce 1913 rozluštil písmo dávných Chetitů (Babyloňanů), mimo jiné zjistil, že tato civilizace nejen, že převzala techniku výroby piva od starší civilizace Sumerů, ale nalezl také množství tabulek s pivními recepty.
A přestože se rozhodně nejednalo o receptury, podle nichž by dnes bylo vůbec možné pěnivý mok vyrábět, pro zajímavost si je připomenout můžeme. Jak ve své knize „Obilí ve staré Babylonii“ Bedřich Hrozný uvádí, piva se mohla vyrábět hlavně díky tomu, že Babyloňané budovali důmyslné zavodňovací systémy s využitím spádového rozdílu mezi řekami Eufratem a Tigridem.
Systém byl tak dokonalý, že umožňoval sklízet obilí až čtyřikrát do roka. Pivo se tak mohlo vařit z bohaté úrody ječmene i pšenice. Tato piva měla víceméně kašovitou konzistenci, nižší obsah alkoholu a pila se běžně teplá. A i když domácí výčepní zařízení tenkrát nikdo nevlastnil, vařilo se toto pivo ve ztížených podmínkách zcela běžně ve většině domácností. Jak náročné oproti dnešku, kdy máme běžně k dispozici jak chladicí zařízení, tak především bohatý výběr kvalitního piva v pivotékách a pivních e-shopech, můžeme zakoupit pivo lahvové, v PET láhvi či v sudu.
Pozoruhodné však je například to, že Babyloňané dokázali vyrobit více než 20 druhů piva a ta nejlepší z nich, ležáky, vyváželi do přes 1.000km vzdáleného bohatého Egypta! Jak takové pivo po mnohadenním převozu chutnalo, nám už naštěstí zůstane utajeno a my si můžeme v klidu užívat chuti poctivě vařeného piva dle vlastního výběru z bohaté nabídky.